Václav Brejla se do poháru vrátil a závodění si opět užívá

Václav Brejla patří k nejzkušenějším pohárovým matadorům ve startovním poli letošního ročníku Česká pojišťovna-Octavia cup 2010. Populární seriál jezdil deset let. Za tu dobu získal v historické tabulce nejvíce bodů (1779) ze všech jezdců, šestadvacetkrát stál na stupních vítězů, v celkovém pořadí skončil jednou druhý (2007) a dvakrát třetí (2005 a 2006). Letos se po třetím podniku v Mostě ujal vedení v celkové klasifikaci, a tak jsme se zeptali:

Vrátil jste se po roční přestávce. Stálo vás to velké přemáhání, nebo už jste cítil hlad po automobilových závodech?
Když jsem Petrovi Fulínovi prodával svá dvě pohárová auta, tak mi řekl, že musím alespoň dva závody jet, abych mu pomohl s propagací nového poháru. Proto jsem se zúčastnil oficiálního představení a prvních testů v Brně. Čas jsem měl velice dobrý, jelo se mi hezky, tak jsem se rozhodl, že to opět zkusím.

Při úvodním pohárovém klání v Poznani jste ale zajel až dvanáctý čas v kvalifikaci a odjížděl jste s pouhými osmi body ze dvou závodů. Jaký to byl pocit?
Strašný. Plánoval jsem test i na okruhu v Poznani, kde jsem nikdy předtím nejel, ale k tomu už jsem se z časových důvodů nedostal. A to byla chyba. Tak špatnou kvalifikaci jsem snad ještě neabsolvoval. Pak jsem v prvním závodě nezvládl zatáčku a vyjel do kačírku bez toho, že by mě někdo trefil. To se mi také za deset let v poháru nestalo. Vymastilo se mi, že jsem tam netestoval a ta trať není jednoduchá k zapamatování. A pak přijel jsem unavený půl hodiny před prvním volným tréninkem. Do Polska nejezdím, tak jsem netušil, že čtyři sta padesát kilometrů pojedu dvanáct hodin. Takže výsledek byl špatný, celkově jsem obsadil až osmé místo.

Spravil jste si ale chuť na Slovensku a v Mostě, kde jste všechny závody vyhrál a ujal se vedení v poháru. Co se změnilo?
Poznaň mě nastartovala. Začal jsem se na závody připravovat společně s Vekra racing týmem, věnoval se testování. Přineslo to ovoce. V Mostě mi ale jedno vítězství Patrik Nemec daroval, když v poslední zatáčce vyjel z tratě. Já mohl předjet už v předposledním kole na cílové rovince, ale nechtěl jsem riskovat vzájemnou kolizi. Potřeboval jsem každý bod. Ale nenechal jsem Patrika v klidu. V každé zatáčce jsem na něho dotíral. Asi cítil velký tlak a nezvládl to. Ve druhém závodě si to Jirka Navrátil s Patrikem rozdali mezi sebou a já měl opět cestu k prvnímu místo usnadněnou. Proto si nejvíce cením vítězství na Slovensku, tam to bylo opravdu vybojované.

V Mostě při kvalifikaci byli na mokru soupeři rychlejší. Nemáte rád vodu?
Na vodě se mi líbí závodit, ale právě v Mostě jsem byl zpočátku unavený a nešlo mi to. Byl jsem rád, že jsem skončil v sobotní kvalifikaci čtvrtý. Na závodech si ale vždycky odpočinu, a tak jsem se v neděli už cítil dobře a bylo to na mém výkonu znát. Pohárová bitva je pro mne skutečně relaxací. Ohromně si odpočinu. Přes týden mám hodně práce, protože teď právě chystáme stavbu nového autoservisu u Prahy, a proto jsem rád za Octavia cup, kam navíc jedu vždycky s celou rodinou a moc si to užíváme.

Jak se vám jezdí v barvách Vekra racing týmu?
Je to super. Musím všem moc poděkovat. Lepší tým jsem kolem sebe nikdy neměl. Je to prostě o něčem jiném, než kdysi. Když přijedu a řeknu svému mechanikovi, že auto je nedotáčivé či přetáčivé, tak během jedné jízdy vůz perfektně doladíme. Jako letos, jsem se v pohárovém autě ještě nesvezl. Závodění je snazší a moc se mi to líbí.

Máte za sebou deset předešlých pohárových ročníku a můžete je tedy srovnávat. Jaký je ten letošní, kterého se ujal promotérsky tým Vekra Petra Fulína.
Je to jiné, protože to je o výrazně menších penězích. To ale vůbec neznamená, že to Petr Fulín dělá špatně. Naopak, za méně peněz je to kvalitnější závodění. Pohár má příjemnou, skoro rodinnou atmosféru. A pokud jde o servis i to, jak se o tom píše a kolik se toho odvysílá v televizích, tak i to je výrazně lepší než v minulosti. Můžeme být Petrovi vděčni, že se do toho pustil.

Co říkáte úrovni současného jezdeckého pole?
Ono to vypadá, že když vyhrávám, tak se na jezdecké kvalitě startovního pole zase moc nezměnilo, ale já si naopak myslím, že soupeři jsou velice dobří. Samozřejmě chybí několik známých jmen jako Janiš, Vorba, Došek, ale je zde Patrik Nemec, který by určitě patřil i před tím ke špičce. Jirka Navrátil je jedním z našich vůbec nejlepších pohárových závodníků. Mladý Pekař je výborný. Zkušený Kárný vždycky jezdil v první desítce. To samé platí o Vaňkátovi se Skalickým. A vyrovnanost potvrzují i časy. Na Slovensku bylo šest jezdců v kvalifikaci v jedné sekundě a to měla trať bezmála šest kilometrů. Přibyli také nováčci a učí se hrozně rychle. Takže právě ta vyrovnanost dělá z letošního poháru krásné a napínavé závodění. Co bych si ale přál, abychom měli nějaké porovnání, přesvědčit Petra Fulína si s námi jeden závod absolvovat. Mám strašnou chuť si s ním opět zazávodit. Uvidím, jestli ho k tomu přemluvím.

Co příští rok, zůstanete poháru věrný?
S Petrem se nyní domlouvám na tom, že bych mu s pohárem začal pomáhat. Už teď jsem sehnal místa pro billboardy. Mým hlavním úkolem bude ale vrátit do poháru Škodovku. Líbily by se mi závody, ve kterých by se tak ve třicetičlenném startovním poli představily společně Fabie a Octavie. Každá kategorie by sice byla samostatným pohárem, ale byl by to hodně dramatický a přitom divácky atraktivní souboj.

A jak jste se chystal nyní do Mostu?
Natestováno mám v Mostě dost, takže žádná speciální příprava nebyla. Jen to bude pro mne opět náročné, protože v pátek se ještě musím vrátit do Prahy. Až od soboty se budu věnovat závodům naplno. Počítám, že to nás čeká vyrovnaná bitva, ve které mi soupeři nic nedarují. Těším se na to.

Děkujeme za rozhovor.
Goodwill Media